Jak probíhá networking v Číně? Budete (ne)mile překvapeni!

PekingUni2Jak probíhá networking v Číně? Jak nejlépe navážete spolupráci s čínským obchodním partnerem? Nebo jaké komunikační technologie tam jsou právě IN? To a mnohem více vám prozradí Jan Šmejkal, který studuje na Peking University HSBC Business School a vede lokální pobočku Startup Grindu, jednu z největších startupových komunit.

Jak je to s networkingem v Číně? Pozoruješ nějaký rozdíl v networkingu na akcích tady v ČR a v Číně? Můžeš dát příklad nějaké konkrétní situace?

JŠ: S networkingem je to v Číně těžší, pokud člověk neovládá čínštinu. I když se Čína velmi rychle otevírá zahraničí, ne všichni jsou plně komfortní s angličtinou. Situace se ale lepší, hlavně když se bavíme o mladé generaci a velkých (multikulturních) městech jako Shenzhen. Navíc, i základní čínština vytvoří skvělý první dojem a prolomí ledy.

Pokud se budeme bavit o networkingu v tzv. “vyšších kruzích”, a vlastně o byznysu v Číně jako takovém, bez čínštiny moc veliké šance na úspěch nemáte. I politici u nás musí mít překladatele, jelikož angličtina jednoduše nestačí. Už jsem se kolikrát na škole setkal i s názorem, že se studenti věnují angličtině jen proto, že musejí složit zkoušku. Mnoho z nich si myslí, že ji k životu ani potřebovat nebudou. A je nutno říci, že v některých případech je to i pravda. Konec konců, Čína je dostatečně velký trh.

Číňané si také svůj okruh přátel a kontaktů daleko více hlídají. Bez osobního představení či doporučení je to velice těžké. Navštívil jsem nějaké vyloženě čínské akce, kde jsem vyčníval jako jediný cizinec, avšak bez mých čínských známých bych se tam jen ztěží dostával a hlavně bych se tam necítil úplně chtěný.

Ještě bych chtěl zmínit, že Číňané (z mé zkušenosti) nemají zažité to základní networkingové pravidlo – nejprve poskytnout hodnotu (a to i několikrát), vybudovat dlouhodobý vztah a pak terpve o něco žádat. Spíše to v Číně funguje stylem něco za něco.

jan smejkalCo bys doporučil lidem, kteří se chystají komunikovat s čínskými obchodními partnery nebo klienty?

JŠ: V krátkosti bych řekl, hrajte jejich hru. Pokud vás pozvou na oběd, nehádejte se s nimi a neplaťte, nicméně, mějte na paměti, že od vás očekávají (i když to nedají na jevo) v dohledné době to samé, popřípadě nějakou tu “službičku”. Nedivte se tomu a spíše konejte tak, abyste vždy byli o krok napřed.

Nastudujte si princip ztráty obličeje, tzv. “face“. Vyvarujte se pro číňany nepřijemným situacím a to hlavně na veřejnosti. Když odmítnou, rozhodně je násilím nenuťte, nemusí to pochopit, i když to vlastně myslíte dobře. Jdete-li na oběd či večeři, na kterou jste byli pozváni, rozhodně se zatvrzele nesnažte o zaplacení. Raději je pozvěte příště na minimálně stejně drahou večeři (viz výše).

Obrňte se trpělivostí a zbavte se ostychu ze zpěvu. Karaoke v Číně patří mezi velmi populární druh rodinné a obchodní zábavy. A nebojte se, neztrapníte se, sami číňané vše berou s rezervou a jsou si vědomi toho, že ani oni nejsou profesionální zpěváci.

Co právě nejvíce frčí v rámci komunikačních technologií v Číně?

JŠ: Tato otázka je velice jednoduchá a dá se na ni odpovědět jedním slovem: WeChat.

WeChat je jakýsi hybrid mezi Facebookem a Whatsupem a jedná se o nejvíce rozšířený nejen komunikační kanál v Číně. Bez v WeChatu v Číně v podstatě nepřežijete. Pomocí WeChatu kromě komunikace s kamarády a obchodními partnery také zaplatíte v obchodě (místo bezkontaktních karet v Číně frčí QR kódy a mobilní platby), objednáte si taxi či lístky do kina. Dokonce i sám Elon Musk se musel přizpůsobit a začít používat WeChat pro komukaci s čínskými partnery, jak přiznal na nedávné konferenci v Hong Kongu. Je to především dáno tím, že většina služeb jako Google, Facebook, Twitter, atp. je v Číně stále blokována.

Co máš ty konkrétně v Číně nastarosti?

JŠ: Kromě studia managementu a čínštiny se věnuji převážně startupům. Vedu lokální pobočku Startup Grindu a snažím se více propojit čínský (asijský) svět s tím západním. Startup Grind je celosvětově jedna z největších (ne-li největší) startupových komunit, která začala v Silicon Valley a nyní má zastoupení ve více než 80 zemích.

TIP: Mimochodem, v současné době pracujeme na spuštění Startup Grindu i v Praze a sháníme partnery či sponzory.

V současné době také pracuji na tom, abych pronikl více do světa venture kapitálu a fundraisingu. Spolupracuji se společností Whoolala, pro kterou se snažíme uzavřít druhé kolo financování. Tento startup je zajímavý tím, že byl spoluzaložen mým kamarádem Lukášem Hlaváčem a bude vůbec jedním z prvních 100% zahraničně vlastněných startupů, který získá tzv. komerční ICP licenci, která je potřeba k tomu, aby společnost mohla vůbec dělat smysluplný online byznys v Číně. Pro představu, zatím tuto licenci získaly nadnárodní společnosti jako Amazon či Walmart.

Jaký vidíš potenciál pro české společnosti v Číně?

JŠ: Asi nikoho nepřekvapím, když řeknu, že potenciál je, a to nejen pro české firmy, obrovský. Jelikož se pohybuji ve startupových kruzích, mohu konstatovat, že po rozhovorech se zástupci různých investičních společností a experty se následující roky v Číně ponesou ve znamení “high-end” technologií, a to například:

• Inovace v oblasti energie (spotřeba, elektrifikace, obnovitelné zdroje, atp.)
• Virtuální realita (VR)
• Cloudové služby a systémy (vláda se do této oblasti chystá hodně investovat)
• Finanční technologie (Fintech)

Situace v Číně se za poslední roky hodně změnila. Například, jak jsem zmínil v předcházející odpovědi, založit společnost bez nutnosti vstupu čínského partnera či investora je dnes již mnohem jednodušší. Čína se také postupně stále více a více otevírá a experimentuje s různými formami “kapitalismu” pomocí tzv. zón volného obchodu, které vznikají především (avšak nejen) v okolí Shenzhenu či Shanghaje.

Pokud se budeme bavit o obchodě s Čínou obecně, výčet příležitostí nekončí jen u technologií. Další inspiraci je možno načerpat v kometáři od McKinsey China, a případně v tomto článku o fotbale v Číně. A to rozhodně není vše.

V čem konkrétním můžeš třeba pomoci českým firmám v Číně?

JŠ: Díky mým zkušenostem a kontaktům jsem schopný zařídit či zprostředkovat služby spojené se založením a administrativní správou společnosti (a to nejen v Číně), výrobou (od prototypu, až po sériovou výrobu), distribucí finálního produktu, HR a business developmentem pro startupy/společnosti obecně.

Jeden ze startupů, kterému jsem nedávno pomohl je Angee. Po úspěsné crowdfundingové kampani se rozhodli přesunout do Číny a začít s výrobou jejich “chytrého” zařízení. Využítím mých kontaktů se mi pro ně podařilo získat místo v jednom z lokálních technologických inkubátorů, a tak jim ušetřit nejen spoustu peněz za kancelářské prostory, ale i počáteční nepříjemnosti (jazyková bariéra, víza, administrativa, atd.).

Je třeba se zbavit předsudků typu „levná Čína“, protože pronájmy kanceláří a realit obecně se v Shenzhenu mohou pohybovat až v řádu několika desítek tisíc měsíčně. O životních nákladech a dalších věcech, které jsou při přesunu do nového města/země potřeba, ani nemluvě.

Výhodou nicméně je, že čínská vláda v dnešní době startupy a inovace velmi podporuje a podobných inkubátorů, které lákají zahraniční společnosti vzniká čím dál, tím více. Dalším způsobem jak využít této podpory jsou různé soutěže a konference pořádané právě čínskou vládou jako například TATO.

Já společně s kolegy pracuji na tom, abychom tyto informace dali dohromady a celý proces pro dané subjekty ještě více zjednodušili a urychlili.

Kdo je Jan Šmejkal?

Jan Šmejkal byl studentem na Instititu ekonomických studií Karlovy Univerzity v Praze, kterému se podařilo zaujmout jednu z nejlepších univerzit v Číně (Pekingskou Univerzitu). V současné době studuje v Shenzhenu na Peking University HSBC Business School  a vede lokální pobočku Startup Grindu, jednu z největších startupových komunit.

Máte na Jana Šmejkala dotaz? Napište mu email na smejkal.jn@gmail.com.